Chci žít zdravěji a chci žít zodpovědněji. Tohle v různých průzkumech říká velká většina respondentů. Ale také jen obtížně zjišťují, která volba v široké nabídce je ta správná.
Špatné stravování (příliš mnoho cukru, soli a tuků) je ve vyspělých zemích hlavní příčinou úmrtí. Česko není výjimkou, s ohledem na rychle rostoucí počet obézních lidí spíše naopak. I proto se v Evropě diskutuje zavedení jednoduchého nutričního značení.
Málokdo totiž umí nebo má čas číst detailní složení potravin na zadní straně obalu. Jak ukazuje třeba nedávný průzkum McKinsey v největších zemích, zhruba 4 lidé z 10 přiznávají, že je pro ně těžké poznat, které potraviny jsou nejlepší pro jejich zdraví.
Evropská komise by měla co nejdříve přijít s návrhem na jednoduché nutriční značení na přední straně obalu potravin. V průzkumech mezi zákazníky nejlépe vychází systém Nutri-Score nutriscorecesko.cz/
Ne všichni ale chtějí, aby bylo jednoduše poznat, jak moc ne/zdravá je daná potravina ve srovnání s podobnými potravinami. A tak některé země - včetně Česka - jednodušší orientaci zákazníků blokují. Raději chrání své potravináře než občany.
U udržitelnosti potravin se zdá, že lidé mají ještě horší přehled - s výjimkou Německa jich půlka říká, že je pro ně obtížné rozumět, které potraviny jsou víc udržitelné.
Tady se naštěstí v Evropě chystají jasná pravidla pro tzv. zelená tvrzení, aby se omezilo obelhávání zákazníků a lakování věci na zeleno. Povinnost prokázat tvrzení o udržitelnosti bude hodně velkou - a užitečnou - změnou. enviweb.cz/124839
Obě témata - zdraví i udržitelnost - jsou přitom pro zákazníky čím dál tím důležitější. A minimálně u otázky zdraví by mělo být i v zájmu státu, aby lidé rozuměli tomu, jaký dopad daná potravina má. V Česku to platí dvojnásobně.
Tomáš Prouza
@ProuzaTomas
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR @SOCR_CR, viceprezident @hokomora a @eurocommerce