Olga Romanovová, předsedkyně lidskoprávní organizace MMR (My Russian Rights) píše z Berlína:
🧵
Jedna milá paní mě požádala, ať zveřejněním její dopis. Možná to někomu pomůže. Nebo třeba někdo viděl jejího syna.

"Dobrý den, píšu vám ze zoufalství. Můj syn Maxim Nikonov byl v roce 2015 zadržen za loupežné přepadení. Táhl to s nějakými grázly, v jednom kuse lítal v průšvihu.

A tak se jednou s kumpány vloupal do garáže, zmlátili tam majitel garáže, který v garáži opilý vyspával, odnesli si alternátor, baterii a další věci v hodnotě 487 000 rublů.

Byl odsouzen na osm let a čtyři měsíce. Za dobré chování ho měli 16. ledna 2023 propustit. Trest si odpykával v trestanecké kolonii č. 3 v Kurské oblasti ve městě Lgov.

Šestého září 2022 jsem za ním šla na další schůzku (jezdila jsem za ním pravidelně každých 6 měsíců) a on mi řekl: "Mami, tak za půl roku bych mohl být doma, možná dřív" a já mu se slzami v očích odpověděla:

"Jasně, vím, přijedu ti naproti", ale hned jsem si v duchu spočítala, že by to mělo být dřív než za půl roku, leden přece přijde za čtyři měsíce.


Na otázku, proč právě za šest měsíců, mi odpověděl: "Nabídli mi výhodnou možnost být doma ještě dřív a vydělat prachy." Už předtím jsem si všimla, že se verbují vězně na Ukrajinu, a v tu chvíli mi došlo, že se chystá do války. "Synku, ať tě ani nenapadne jet na Ukrajinu,"

řekla jsem mu a on na to: "Mami, neboj se, brzy budu doma, odpusť mi všechno, zítra si mě mají odvézt." Řekla jsem mu: "Neboj se, mám peníze, všechno bude v pořádku, hlavně že se dostaneš na svobodu."


A on odpověděl: "Mami, nemůžu ti viset na krku, tos vůbec neměla říkat." Na odchodu jsem se na něj obrátila: "Opovaž se!"


Napsal mi 10. září, že už je na Ukrajině, a mně došlo, že ho bez výcviku poslali rovnou na frontu. Co pár týdnů mi psal, že je všechno v pořádku. Naposledy mi napsal prvního prosince a od té doby se neozval.

Zašla jsem na náš vojenský komisariát a tam mi řekli, že žádné informace o vězních nemají a mít nebudou. Podívala jsem se na webové stránky společnosti Wagner a našla číslo na regionální pobočku jejich centra.

Zavolala jsem jim, oni si zapsali mé údaje a řekli, že se mi brzy ozvou a poskytnou mi informace o synovi. Devatenáctého prosince přišel ke mně domů muž v obleku a kravatě a řekl, že je zástupcem společnosti Wagner ve Volgogradu.

Pustila jsem ho dovnitř s velkým očekáváním a on mi hned začal vykládat, že můj syn je hrdina, že zničil celou kolonu ukronacistické techniky atd. Položil mi na stůl 30 000 rublů [cca 9700 korun], řekl, že je to odškodné za ztrátu mého syna, a rychle odešel.

Začala jsem na něj hystericky řvát: "Vrazi jedni... strč si ty peníze do prdele... syna mi to nevrátí."

Řekl mi: "Uklidněte se, váš syn je hrdina a měla byste na něj být pyšná." Celou noc jsem se převalovala v posteli, nic jsem s tím nemohla dělat, neměla jsem žádné informace, jen jsem brečela do polštáře.

Nevěřím, že je mrtvý, v hloubi duše cítím, že žije, ale mám svázané ruce a nemůžu najít žádné informace. Poraďte mi, na koho se má obrátit."

No, upřímně řečeno – teď už na nikoho.

Zdroj: Viktor Janiš
https://www.facebook.com/viktor.janis.5
Na další jeho překlady překlady o kandidátech Darwinovy ceny mu můžete přispět zde https://www.buymeacoffee.com/karakedil

🧵Praotec Čech má konkurenci. Žena, která ho předešla o 44 tisíc let, žila v okolí dnešních Koněpruských jeskyní a její lebka je dnes nejstarším pozůstatkem moderních lidí v Evropě. Genetickou analýzou, která lebce přiřkla mimořádný vědecký význam, ale její výzkum nekončí.

Přečíst si o tom můžete buď v našem článku „Když kosti mluví“, anebo na dnešní přednášce prof. Jaroslava Brůžka v rámci projektu Science café (skvělý vědec a vypravěč, to je kombinace, která stojí za osobní svědectví: https://www.kampushybernska.cz/2023/01/02/science-cafe-jak-jsme-se-dostali-do-evropy/.

S titulní stranou tentokrát souvisí příběh evoluce anatomicky moderních lidí, zkoumaný pohledem loňského nobelisty Svante Pääba. Profesor Viktor Černý v článku „Od mumie k Nobelovi“ poutavě vysvětluje, v čem tkví přínos tohoto vědce pro zkoumání genetiky tisíce let starých kostí.

Genetika pomohla usvědčit dvaasedmdesátiletého bývalého policistu Josepha Jamese DeAngela z vražd, násilností a loupeží, kterých se před desítkami let dopustil obávaný zločinec Golden State Killer.

„Nevím, proč zrovna já přežil“, říká v rozhovoru profesor Ervín Adam, lékař, který v Praze se svým týmem vymýtil dětskou obrnu. Po emigraci pak v USA pracoval mimo jiné na výzkumu, který určil roli viru herpes simplex při vzniku rakoviny děložního čípku.

Zavedeme vás do ptačí říše za novým světovým rekordmanem, který během 11 dní a 1 hodiny bez mezipřistání uletěl 13 560 km; anebo za australským papouškem kakadu, který s lidmi svádí doslova válku o popelnice.

Nenechte si také ujít jednu fotograficko-biologickou kuriozitu, kterou jsme vám schovali na druhou stranu časopisu.

První lednový Vesmír dorazí co nevidět na pulty vašich trafik a do vašich poštovních schránek. Na všechny ostatní čeká na stránce https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2023/cislo-1/, kde snadno získáte přístup ke všem jeho článkům. Příjemné čtení!

Snímek Martin Frouz, Národní muzeum

Zákony a hloupost

Právě se nadělalo dosti hluku se zákonem na ochranu republiky. Byl nazván „zákonem náhubkovým“; pravilo nebo křičelo se, že je to znásilnění politických svobod, konec volnosti slova a tisku, a jiné, ještě horší věci. Dobrá.

Lze si ovšem představit daleko drakoničtější zákony na ochranu nynějšího politického řádu; lze si je představit ještě liberálnější; ale kdyby byly sebe lepší a blahovolnější, je docela dobře myslitelný případ, že se s nimi někdy utká některé z nejlepších hnutí lidstva;

že jimi bude vázáno nebo umlčeno nějaké překrásné a osvobozující slovo; že i ten nejpružnější zákon bude železným poutem nějaké budoucí mladé a životné myšlence.

Bude-li zas jednou chodit Kristus Pán po světě, je možno, že bude mít potahování s úřady pro své veřejné projevy; narodí-li se ještě jednou Žižka, bude možná sedět šest až deset let pro ozbrojené povstání;

Harmodios a Aristogeitón dostanou místo pomníku na Akropoli dvacet let těžkého vězení (vzhledem k svému mládí a dosavadní zachovalosti).

To vše je možné, neboť zákon je tvrdý; ale –

Ale tím hůře, je-li nutný. Svoboda slova je pěkná věc; míň pěkné je, že přitom je – mimochodem ovšem – také svobodou žvanění a drzosti. Svoboda tisku je krásná a drahocenná věc; bohužel, že přitom je také svobodou lhaní a sprostoty.

Z osobního přesvědčení jsem pro naprostou svobodu tisku; ale čtu-li někdy ty nebo ony noviny, cítím proti vlastním zásadám, že tohle či onohle by se přece jen nemělo pouštět na světlo denní, ne proto, že je to příliš statečné, ale proto, že je to příliš pitomé.

Volnost slova, ano! volnost pro každou velkou, a třeba divou, a třeba drtivou myšlenku; ale co nás přitom ochrání před volnou a surovou hloupostí? Volnost mínění, zajisté! ale co nás uchrání před omezeností a zdivočilostí fanatiků kterékoliv politické polopravdy?

Volnost politické akce, bravo! ale – znamená to i volnost šílenství či bídnosti?

Divokost, hloupost, bezohlednost v politickém životě, ta konečně nemůže zůstat neomezená. Jsou huby, které nemohou běhat bez náhubku; kde je vzteklina, musí být kontumace.

Náhubky se nevynalezly proti lvům, nýbrž proti něčemu jinému; dává-li je náhubkový zákon také lvům, je to sice trapné, ale nutno uvážit, je-li toho času dosti důvodů na kontumaci. A tu je až divné, že nikdo z těch, kdo prudce protestovali proti ZOR, nešel na věc z téhle stránky.

Každý se zásadně oháněl volností a svobodou; nikdo však nevstal, aby řekl: „Vždyť toho, odpusťte, není třeba; u nás jsou politické mravy tak mírné, všechny veřejné akce tak důvodné a nenásilné,

nikde žádné úklady a podkopy, všechno nabíledni, zkrátka kampak na nás s takovou flintou?


Lidi, vždyť u nás nikde a na žádné straně, v žádném popisném čísle, na žádném konci vesnice není nikoho a ničeho, co by se musilo nějak vázat nebo mít na mušce nebo ozákonit nebo ochraňovat.

Zkrátka poměry jsou u nás nesporně lepší, než jak předpokládá ten váš zákon.“ To neřekl nikdo. A byl by to nejsilnější argument.

Každý zákon má dva konce. Kolik velkých umělců už mělo úřední tahačky pro otázky mravopočestnosti!

a budou je vždy mít, pokud bude nutno se chránit proti řemeslné pornografii; a vidíte-li, jak hloupé a hrubé svininky se tisknou i hrají, zdá se vám někdy cenzura až příliš blahovolná.

Každé zneužití svobody je zárodkem omezení svobody; vlastními otci zákonů jsou lumpové, a nikoliv právníci.

Zákon na ochranu republiky je zásadně nesympatický, je dokonce trapný; avšak trapný je skutečnostmi, které jej vyvolaly. Ti, kdo jej tak tuze odmítají, mluví o jeho následcích; nemluví o jeho příčinách.

Pravda: snad někdy bude náhubkem velkému aktivnímu člověku; ale co se má zatím dělat s malými, lhoucími, střílejícími, štvoucími, pletichářskými, korumpovanými nebo omezenými fanatiky?

– A že takových je dost, už laskavě dosvědčíte; čím tedy jinak ucpat tu širokou mezeru v rozumu a slušnosti, která se otvírá všude tam, kde jak se říká – „vysoko planou politické vášně“?


Špatný svět musí mít nepěkné zákony.

Karel Čapek, Lidové noviny 18. 3. 1923

Zdroj: https://www.facebook.com/viktor.janis.5

Romantická láska neprochází srdcem, ale mozkem
🧵
Láska bývá spojována se srdcem, ale spíš bychom ji měli spojovat s mozkem. Dokládá to mimo jiné nový výzkum neurovědců.

Snad každý člověk někdy zažil opojný pocit zamilování. S jeho popisem se potýkali básníci celé generace. Moderní biochemie ho líčí do detailů.

Zamilovanost je svázaná s uvolňováním klíčových chemických látek z určitých oblastí mozku. Tyto procesy v magazínu Live Science popisuje neurovědkyně Gül Dölenová z univerzity Johnse Hopkinse v americkém Marylandu.

Láska a neurony

„Z mozkových částí je láskou nejvíc zasažena oblast nazývaná hypotalamus. Tato oblast o velikosti mandle uvolňuje hormon oxytocin, kterému se přezdívá hormon lásky,“ říká Dölenová.

Oxytocin podporuje mezilidské sbližování a buňky v hypotalamu ho uvolňují nejen během zamilovanosti, ale třeba i během porodu, kojení, orgasmu nebo mazlení. To také naznačuje, že není láska jako láska – rozdíly mezi nimi se dají poznat v úrovni uvolňování hormonů.

Dölenová o tom v Live Science říká: „Nejdříve bychom si měli ujasnit, co vlastně rozumíme pod pojmem ‚láska‘. My pro ni máme jedno slovo. Ale třeba Řekové měli šest slov pro různé druhy lásky. Od sexuální vášně přes přátelství až po hlubokou lásku k lidem.“

Tato slova se podle neurovědkyně lišila obdobně jako projevy lásky v mozku. Různé druhy lásky, jako je romantická láska, rodičovské pouto nebo náklonnost mezi kamarády, mají různou sílu a vycházejí z jiných buněk.

Dölenová a její spolupracovníci zjistili, že romantická láska vychází z magnocelulárních neurosekrečních buněk hypotalamu, tedy větších neuronů (nervových buněk) této části mozku.

Oproti tomu jiné formy lásky, například náklonnost ke kamarádům, vycházejí z parvocelulárních buněk, což jsou menší neurony.

Nezáleží jen na velikosti neuronů, ale také na jejich druhu. Různé druhy neuronů uvolňují různé množství oxytocinu.

„Romantická zamilovanost“ uvolňuje až 85 000 molekul oxytocinu ve velkých neuronech, zatímco „přátelská láska“ uvolní v menších neuronech 7 000 až 10 000 molekul. To vysvětluje, proč je romantická láska také intenzivnějším prožitkem.

Po svém uvolnění navíc působí molekuly oxytocinu různých druhů lásky odlišně. Když oxytocin opustí neurony, dostává se do krevního oběhu a do cirkulujícího mozkomíšního moku, který jej vrací zpět do nervové tkáně.

Kde se setká s buňkami, které mají oxytocinové receptory – mezi ně patří nadledvinky, děloha, prsa a zmíněný mozek, tam se na tyto receptory naváže a aktivuje je.

A co záchodové prkénko?

Reakce receptorů na tuto interakci s oxytocinem se liší podle orgánů, ale může zahrnovat laktaci, potlačení stresové reakce a samozřejmě také pocity lásky, včetně pocitu připoutání k milovanému jedinci a pocit euforie.

Dölenová to shrnuje takto: „Velká romantická láska zaplavuje celý mozek. Všechno je růžové a vy si ani nepovšimnete, že jste nepoložili záchodové prkénko.“

Experti už dříve zjistili, že když se zamilujete, tak frontální kůra, což je oblast mozku, která zodpovídá za úsudek, se vypne. Proto nejste kritičtí ke člověku, do kterého jste zamilovaní.

Přátelská láska uvolňovaná z menších neuronů má menší účinek na chemické reakce v našem organismu. Dölenová to vysvětluje evolučními důvody.

Romantická láska se evolučně vyvinula jako metoda předcházející početí potomstva. „Péče o ně vyžaduje také silnější připoutání partnera, či partnerky.

U přátel takové pouto není nutné, nejste s nimi natolik svázaní a nemůžete k nim být tolik nekritický, protože potřebujete vědět, zda vám budou v boji krýt záda,“ říká vědkyně.

Když oxytocin „přátelské lásky“ opouští menší neurony, dostává se pouze do některých synapsí v mozku. Nemíří ani do krevního oběhu, ani do mozkomíšního moku. Jeho účinek je ve srovnání s romantickou láskou slabší.

Když se neurony rozzáří…

Účinky obou typů lásky zkoušeli výzkumníci na myších.

V mozcích geneticky upravených myší, u kterých při aktivaci svítily specifické neurony, vědci zkoumali, jak láska ovlivňuje mozek. „Po aplikaci fluorescence se neurony, které podněcují lásku, doslova rozzářily," upozorňuje Dölenová.

Lze předpokládat, že výsledek bude u lidí stejný, ačkoli jistotu nemáme. Sledovat putování hormonů lidským mozkem je dnes s ohledem na etiku výzkumu nepřijatelné.

Kompletní popis toho, jak láska mává s lidským mozkem, však vědě pořád chybí. V této oblasti je stále co zkoumat.

Zdroj: Věda na dosah https://www.facebook.com/czechscience a Tiscali https://nedd.tiscali.cz/romanticka-laska-neprochazi-srdcem-ale-mozkem-548362

Česká krajina byla v minulém století systematicky odvodňována. V současné době je snaha jít opačným směrem. Vzhledem ke změně klimatu, která má za následek dlouhá období sucha a vysokých teplot, potřebujeme vodu do krajiny vrátit. Jedním ze způsobů je tvorba tůní.

Ty neslouží jen k zadržování vody v krajině, ale jsou domovem mnoha druhů živočichů a lahodí i lidskému oku.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR vznik a obnovu tůní podporuje prostřednictvím dotačního programu Ministerstva životního prostředí ČR - Péče o přírodu a krajinu.

V roce 2022 bylo v CHKO Brdy z tohoto programu vytvořeno a obnoveno několik tůní na pozemcích Vojenských lesů a statků ČR a soukromého vlastníka.

Nové tůně můžete najít v místech lesních meliorací, na místech, kde bylo třeba odvodnění cest, či tam, kde vznikly holiny a plocha masivně zarůstala sítinou.

Zdroj: CHKO Brdy
http://brdy.ochranaprirody.cz/

🧵
Příbramskými uranovými doly prošlo za dobu jejich existence asi sto tisíc pracovníků, a pokud k tomuto číslu přičteme rodinné příslušníky a další profese, bylo příbramskými doly ovlivněno více než čtvrt milionu lidí, a to včetně politických vězňů.

Tato kniha pojednává o "státě ve státě", jakým doly řízené sovětskými experty a kontrolované státní tajnou policií byly celá desetiletí. I přesto se zde ale odehrálo mnoho příběhů hornické cti a solidarity. Nejeden horník na doly vzpomínal jako na nejlepší léta svého života.

Jiní však umírali na nemoci z přepracování, alkoholismu i radioaktivního ozáření. Neobvyklé životní podmínky, tvrdá a nebezpečná práce daly vznik mnohým příběhům, které se pohybují v neobvykle široké škále od milostiplných zázraků na Svaté Hoře až po utrpení politických vězňů.

Uranová Příbram je stejně tak geologický objekt jako sociální fenomén.

Kniha: Uranová Příbram
Josef Velfl, Václav Cílek a kolektiv
Letecké fotografie: Jirka Jiroušek
https://www.dokoran.cz/index.php?&p=book&id=1306

🧵
Každoročně vychází přes tisíc odborných článků věnovaných diverzitě lišejníků, a přesto o ní stále víme velmi málo. Dodnes např. nedokážeme přesně určit jejich druhové bohatství v malých i velkých územích.

Seznamy nejlépe prozkoumaných evropských zemí uvádějí počty druhů v řádu tisíců, zpravidla v rozmezí 1 500 až 3 000, a regionální seznamy jen velmi zřídka přesahují tisíc druhů. Skutečné počty jsou však patrně o dost vyšší.

Do jisté míry jsme schopni rozeznat oblasti či lokality s mimořádně velkým druhovým bohatstvím, které jsme donedávna nalézali především v horách, avšak jaké bylo naše překvapení, když jsme daleko od hor, na rozhraní středních a západních Čech, nalezli

možná nejbohatší lokalitu na světě...

Více v článku Jana Vondráka a kol. z Botanický ústav AV ČR

📌Popelka princeznou – výjimečná druhová bohatost lišejníků v dlouho osídlené střední Evropě
https://ziva.avcr.cz/2022-6/popelka-princeznou-vyjimecna-druhova-bohatost-lisejniku-v-dlouho-osidlene-stredni-evrope.html

Pohled z Týřovických skal do údolí Berounky a na zalesněný hřbet s vrchem Vosník. Skalnaté svahy nad Berounkou byly v 19. století převážně bezlesé a je zřejmé, že postupné zastínění skalních stanovišť vedlo k ochuzení místní lichenoflóry. Foto J. Kocourková

Nově popsaný lišejník z Týřova – drobnovýtruska Acarospora fissa. Měřítko odpovídá 1 mm. Foto J. Machač a J. Vondrák


Nově popsaný lišejník z Týřova – buelie maloplodá (Buellia microcarpa). Měřítko odpovídá 1 mm. Foto J. Machač a J. Vondrák


Zdroj: https://www.facebook.com/zivacasopis

Sledoval jsem činnost Tomáše Lukavce téměř dva roky a všiml jsem si krom podivných hostů v jeho pořadech i mnoha nesrovnalostí a argumentačních faulů v moderování. Není novinář, on je jen obyčejným manipulátorem.
https://bezfaulu.net/

Tomáš Lukavec je velmi zdatný markeťák s mnoha zkušenostmi z různých milionových projektů. Ve svém oboru patří ke špičce. V době covidu se přiklonil na stranu antivaxerů a zjistil, že rozhovory s kontroverzními osobami mu přinesou dostatek financí na cestování po světě.

Jeho styl se v mnohém podobá systému argumentace, jakou používá Jaroslav Dušek - vše je podřízeno výslednému názoru, jaký si má konzument obsahu odnést nebo se v něm utvrdit. Lukavec dokáže velmi snadno podvést a ošidit mediálně negramotné hosty a novinářské práce neznalé diváky.

To, co on vytváří, tzv. pestrost hostů, je obyčejná a obvyklá metoda míchání jablek s hruškama, která má na jednu stranu navodit pocit otevřenosti a objektivity projektu, ale ve finále jde o znevěrohodnění hodnot jako jsou pravda a věda.

Veřejně známé a společností uznávané osoby v jeho pořadech (je jich naprostá menšina, většinu tvoří ruská pátá kolona kolem Jindřicha Rajchla a Bobošíkové), mají dodat tomuto zkaženému guláši opepřenému ezoterikou a ruskou propagandou punc solidnosti a přivést k jeho pořadům,

které šíří převážně bludy a konspirace, více diváků, aby jim jen tak mimochodem nabídl ke koupi něco z vlastní zahrádky.

Za dva roky činnosti v antivaxerském hnutí kolem sebe vytvořil hlediště s 230 000 diváků.

Doufám, že již je v hledáčku BIS.


Rychlejší než BIS nebo český právní systém se nakonec ukázal FB, který po dvou letech marného nahlašování škodlivého obsahu a až po nátlaku orgánů EU ohledně šíření dezinformací o covidu zrušil účet tomuto marketingovému lumpovi vydělávajícímu na lidské hlouposti a nenávisti.

Alexandra Alvarová @AlexAlvarova
🧵
Bratři Slováci, kteří se zabývají dezinfo a propagandou, razí jednoduché, ale geniální úsloví:

“Jsme to, co konzumujeme. “

🫵Naše fyzické zdraví závisí na potravinách a naše mentálně-kognitivní zdraví na informacích, které konzumujeme.

🫵Když se cpete od rána do večera toxickou stravou, díky školní zdravovědě a státem placeným osvětovým kampaním víte, že riskujete.

Když se nacpete informačními toxiny, nikdo vás nevaruje. Slyšíte to ohlušující ticho? To je výsledek nečinnosti.

🫵Milá vládo, uvěřili jste propagandistům ten argument o “free speech” ( svoboda šířit toxiny). Přitom se jedná o zásadní věc mentálního a kognitivního zdraví populace.

🫵Vládě bych tímto chtěla vzkázat: Podívejte se, co udělaly dezinformace a ruská propaganda s tvarem slovenské politické scény: Extremista, blbeček, populista, blbeček, támhle výjimka, támhle jsou dva extremisti vedle sebe. Tohle nás čeká taky.

🫵Milí politikové, buď přežijete vy, nebo řetězáky. Přestaňte doufat, že vám nějaký ušmudlaný dohody pomůžou výjimečně ke znovuzvolení. Rusové nemají čas a s vámi ho fakt ztrácet nebudou.

🫵V každé straně mají pátou kolonu, někde dokonce tak viditelnou, že by jim to až člověk přilepil napsaný na záda, ani to moc nemaskují. Někde je jich míň, nebo jsou zavrtaní na krajích a obcích a čekají, až někdo hvízdne.

🫵Chápete to? Tohle nemůžete přežít, protože Fico už vyhlašuje: Ani náboj na Ukrajinu. O tohle tady jde. Vy se jim teď vůbec nehodíte.

Myslíte si, že jste v pohodě a najednou budete mít zase plnej Václavák a tucet přeběhlíků ”překvapivě”( LOL,kompromat) podpoří nedůvěru vládě.

Máte poslední týdny, než začne vřít voda u nás.

Buď řetězáky, nebo vy. Vyberte si.

NAJNOVŠIE SANKCIE EÚ ZASIAHLI RUSKÚ PROPAGANDU
🧵
📌Európska únia oficiálne schválila deviaty balík sankcií voči Moskve. Ten bol prijatý v reakcii na stupňujúcu sa agresiu a ruské bombardovanie ukrajinských dodávok tepla a vody na začiatku mrazivej zimy. https://bit.ly/3hupIyn

📌Sankcie sa do značnej miery sústredia na niektoré médiá pod kontrolou Kremľa, ktoré schvaľujú agresiu Ruska na Ukrajine.

Reštrikcie sa zároveň zameriavajú na populárnych televíznych moderátorov a spisovateľov, ktorí napríklad „spájajú Západ a Ukrajinu s bezbožnosťou a diablom“ a vyzývajú na ďalšie násilie.
https://euobserver.com/world/156528?fbclid=IwAR1bLLUWPEL0x7r9EicmsNdVNgacD4MTOHwQZK99Hk4JovETX5IlzCeOmiY

📌Štyrom ruským televíznym kanálom bude zrušená licencia na vysielanie v EÚ – NTV/NTV Mir, Rossija 1, REN TV a Kanál 1.

📌Tie sa previnili „vážnym prekrúcaním a manipuláciou faktov“ s cieľom ospravedlniť vojnu proti Ukrajine a destabilizovať krajiny EÚ, čo predstavuje „významné a priame ohrozenie verejného poriadku a bezpečnosti Únie“.

📌Moderátor Kanálu 1 Vladimir Solovjov, ktorý sa na sankčnom zozname nachádza od februára tohto roka, napríklad začiatkom mesiaca počas vysielania fantazíroval, ktoré európske krajiny by sa dali zbombardovať kvôli ich podpore Ukrajiny. https://www.newsweek.com/solovoyov-russia-tv-bomb-ukraine-russia-war-1763895

📌Zmrazenie majetku v EÚ sa bude týkať desiatok verejne známych osôb. Medzi nimi sú napríklad známi televízni moderátori Boris Korčevnikov a Marina Jevgenijevna Kimová, spevák Grigorij Lepservidze či spisovatelia Dmitrij Pučkov, Nikita Michalkov a Sergej Michejev.

📌Michejev hovoril o údajnej „nevyhnutnosti denacifikácie a demilitarizácie Ukrajiny“ a propagoval ideológiu „Russkij mir“ (ruský mier), ktorá odkazuje na kremeľskú predstavu o strete civilizácií medzi Euráziou a Západom. https://euobserver.com/world/156528

📌Predstavitelia Únie už vo februári zaradili na sankčný zoznam najznámejších ruských propagandistov, ako napríklad televízneho moderátora Vladimira Solovjova, šéfku RT Margaritu Simonyanovú či hovorkyňu ministerstva zahraničných vecí RF Mariu Zacharovovú. https://www.kyivpost.com/ukraine-security/eu-sanctions-to-hit-russian-propagandists.html

📌V marci EÚ zároveň na svojom území pozastavila vysielanie Ruskom kontrolovaných agentúr RT a Sputnik, pomocou ktorých Kremeľ vedie medzinárodnú dezinformačnú kampaň. https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2022/03/02/eu-imposes-sanctions-on-state-owned-outlets-rt-russia-today-and-sputnik-s-broadcasting-in-the-eu/

📌Najnovší balík sankcií postihuje okrem médií aj niekoľko ruských odvetví, ako je banský a bankový sektor alebo zakazuje predaj technológií dvojakého použitia desiatkam ruských spoločností.

📌Na novú čiernu listinu EÚ bolo pridaných takmer 200 osôb. Medzi nimi sú tiež niektorí rodinní príslušníci čečenského lídra Ramzana Kadyrova, ministri, poslanci, senátori, regionálni guvernéri, nižší vojenskí dôstojníci a štátni úradníci.

📌Bezprecedentné sankcie voči Rusku boli zavedené v reakcii na nevyprovokovanú a neoprávnenú inváziu na Ukrajinu a nezákonnú anexiu ukrajinských území. Opatrenia vo všeobecnosti zahŕňajú individuálne a hospodárske sankcie a vízové reštrikcie. https://bit.ly/3FWc54o

Celé znenie nového deviateho balíka sankcií si môžete prečítať tu: https://bit.ly/3PzOCJt.

Chcete podporiť prácu serveru INFOSECURITY? Pomôžte cez Patreon. Môžete tak urobiť už za 3€: https://infosecurity.sk/podpora/