Míru dekarbonizaci neovlivňují jen nové zdroje energie, ale také to, co nahrazují. K největšímu snížení emisí CO2 (1,2 kg/kWh) dojde, když nové větrné, solární, jaderné nebo vodní elektrárny nahradí ty tradiční uhelné elektrárny.

Nicméně je dobré vědět, že kogenerační plynové turbíny (GAS CHP) nebo uhelné s CCUS (zachytávání CO2) mohou odstranit 70-80% CO2 jako obnovitelné zdroje nebo jádro. Šmahem odmítat uhlí tak nemusí být nejvíc efektivní přístup. https://www.iea.org/reports/ccus-in-power

Vytěsnění uhlí plynem se dosáhne 2x větší dekarbonizace než vytěsněním plynu obnovitelnými zdroji. Aktuální ceny plynu nedělají z plynových elektráren moc populární zdroj. Plynu je ale ve světě dost. Problém je logistika. Plyn je super peakový zdroj. https://twitter.com/DavidDnavratil/status/1531141110537543680

Výpočty taky jasně ukazují, že nahrazení jádra obnovitelnými zdroji nevede ke snížení emisí. To jasně říká, že pokud máte jádro a vodu, tak je provozujte. Jádro je super, musíme (Evropa) se ho jen naučit stavět levně a rychle, což bude trvat desítky let.

Matice také implikuje, že pro efektivnější dekarbonizaci prostřednictvím obnovitelných zdrojů, ale i plynem, je potřeba budovat dálkové a propojené sítě = vítr, solární zdroje mají různou geografickou účinnost. Nedostatku trubek na plyn už rozumíme.